|
|
Vliv darunaviru a atazanaviru na expresi ABCB1 a CYP3A4 v tkáňových řezech z lidského střeva
Hradecká, Tereza ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Tereza Hradecká Školitel: PharmDr. Vokřál Ivan, Ph.D. Perorální podávání léčiv je v současnosti nejběžnější a nejpohodlnější způsob aplikace léčiv. Většina takto podaných léčiv se absorbuje ve střevě a následně proniká do systémové cirkulace. Absorpce léčiv může být ve střevě ovlivňována řadou faktorů. Mezi faktory ovlivňující vstřebávání léčiv patří například efluxní transportéry nebo biotransformační enzymy. V současnosti je asi nejvíce prostudovaným střevním transportérem P-glykoprotein (P-gp), který je schopen transportovat širokou škálu látek zpět do lumen střeva. Dalším faktorem ovlivňujícím vstřebávání léčiv je střevní metabolismus, který v první fázi probíhá často prostřednictvím enzymů z rodiny cytochromu P450, přičemž nejvíce léčiv je metabolizováno prostřednictvím CYP3A4, který je ve střevě také široce zastoupen. Aktivita efluxních transportérů i biotransformačních enzymů může být některými léčivy snížena (inhibice), nebo naopak zvýšena (indukce). To následně může vést k celé řadě lékových interakcí. Možné farmakokinetické důsledky indukce enzymu nebo transportéru závisí na konkrétní lokalizaci. Předpokládá se, že indukce střevního P-gp může výrazně snižovat biologickou dostupnost...
|
|
|
Vliv dexametazonu na expresi ABCB1 a CYP3A4 v tkáňových řezech z lidského střeva
Podhorná, Pavla ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Ambrož, Martin (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Pavla Podhorná Školitel: PharmDr. Ivan Vokřál, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv dexametazonu na expresi ABCB1 a CYP3A4 v tkáňových řezech z lidského střeva Dexametazon je kortikosteroid, který má protizánětlivé, imunosupresivní a antialergické účinky. Mechanismus účinku dexametazonu spočívá v jeho schopnosti vázat se na intracelulární glukokortikoidní receptory, které jsou přítomny v mnoha typech buněk, včetně buněk střevní sliznice.Po navázání na tyto receptorydochází k jeho translokaci do jádra buněk a ovlivňování genové exprese. Tímto mechanismem je ve střevní sliznici schopen ovlivňovat také expresi genů, které jsoudůležité pro metabolismus a transport xenobiotik. Mezi nejdůležitější takovéto geny patří ABCB1, důležitý střevní transportér, a CYP3A4 významný biotransformační enzym.Jejich lokalizace ve stěně tenkého střeva může významně ovlivňovat absorpci perorálně podaných léčiv. Studium lékových interakcí na tomto transportéru a biotransformačním enzymu je důležité pro bezpečnou a účinnou farmakoterapii. Pro zjištění, zda má dexametazon vliv na expresi těchto genů ve střevní bariéře jsme využili metodu ultra-tenkých tkáňových lidských řezů. Tzv. precision-cut intestinal slices (PCIS)...
|
|
|
Vliv darunaviru a atazanaviru na expresi ABCB1 a CYP3A4 v tkáňových řezech z lidského střeva
Hradecká, Tereza ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Tereza Hradecká Školitel: PharmDr. Vokřál Ivan, Ph.D. Perorální podávání léčiv je v současnosti nejběžnější a nejpohodlnější způsob aplikace léčiv. Většina takto podaných léčiv se absorbuje ve střevě a následně proniká do systémové cirkulace. Absorpce léčiv může být ve střevě ovlivňována řadou faktorů. Mezi faktory ovlivňující vstřebávání léčiv patří například efluxní transportéry nebo biotransformační enzymy. V současnosti je asi nejvíce prostudovaným střevním transportérem P-glykoprotein (P-gp), který je schopen transportovat širokou škálu látek zpět do lumen střeva. Dalším faktorem ovlivňujícím vstřebávání léčiv je střevní metabolismus, který v první fázi probíhá často prostřednictvím enzymů z rodiny cytochromu P450, přičemž nejvíce léčiv je metabolizováno prostřednictvím CYP3A4, který je ve střevě také široce zastoupen. Aktivita efluxních transportérů i biotransformačních enzymů může být některými léčivy snížena (inhibice), nebo naopak zvýšena (indukce). To následně může vést k celé řadě lékových interakcí. Možné farmakokinetické důsledky indukce enzymu nebo transportéru závisí na konkrétní lokalizaci. Předpokládá se, že indukce střevního P-gp může výrazně snižovat biologickou dostupnost...
|
|
|
Postnatální změny střeva králíka.
ŠTĚCHOVÁ, Kristýna
Tenké střevo je významný orgán gastrointestinálního traktu. V postnatálním období života prodělává pod vlivem vnitřních a vnějších faktorů významné adaptační změny. Cílem bakalářské práce bylo přinést poznatky o morfometrických změnách jednotlivých oddílů tenkého střeva králíků v průběhu 19 dnů postnatálního vývoje. Ve věku 0, 5, 10, 14 a 19 dní byla změřena délka jednotlivých úseků tenkého střeva a byly odebrány vzorky pro morfometrické vyšetření sliznice. Mikroskopicky byla stanovena délka a šířka klků, hloubka Lieberkühnových krypt a výška enterocytů. Průměrná délka tenkého střeva u novorozených králíků byla 61,4?2,4 cm a v 19 dnech 106,5?9,1 cm. Nejvýraznější nárůst délky byl pozorován u kyčelníku (124,4 %), a nejmenší u lačníku (63,1 %). V průběhu 19 denního vývoje králíků dosahovaly nejvyšší rozměry klky a Lieberkühnových krypty ve dvanáctníku, nejnižší v lačníku. Ve všech oddílech tenkého střeva byla okolo 10. dne života pozorována přechodná stagnace růstu enterocytů. Z výsledků vyplývá, že v průběhu rané postnatální ontogeneze (do 19 dní věku králíků) se nejrychleji adaptuje dvanáctník.
|
host ::
RSS.